Vietnam

Prázdniny mezi semestry ve Vietnamu.

Do Vietnamu jsou potřeba víza. Vietnamci z mé zkušenosti rádi dělají skemmy a v úředníkům všechno dlouho trvá. Víza mají trvat 3–5 pracovních dní, každopádně realita je, jestli víte, že tam pojedete požádejte o ně co nejdřív! Já jsem si takhle přivodila malý infarkt, šestý den večer od požádání jsme odlétali, co by se mohlo asi přihodit… Víza nikde!

Vietnamská ambasáda byl chodící cirkus. S vízy nám nepomohli. A tak jsme si s Dejvem připlatili za expresní víza od externí firmy, co jsme našli na internetu. Doufali jsme jen, že to není skemm. Okolo oběda jsme byli na letišti a externí firma nám slíbila, že víza zařídí do 15:00. V 15:20 zavírali check in, tak jsme byli nervozní jako sáňky v létě. Už jsme plánovali, který jiný let vezmem až nás nepustí do letadla, že nemáme víza (na velkých letištích jdou občas dostat víza i po příletu, na našem ne). Stáli jsme v check-in frontě a jednou jsme museli jít zas na konec fronty, protože víza stále nikde. Těsně před třetí jsme je dostali, jupí! Přirážka byla cca 4 tisíce na jedny víza, tj. dvakrát dražší než naše super levné letenky, drahá sranda, ale co se dá dělat…

O Vietnamu

Vietnam je země v jihovýchodní Asii. Žije zde 97 miliónů obyvatel. A tvar se dá popsat jako dlouhá nudle. Občas tuto zemi lidé přejíždí na motorce, my jsme se rozhodli že 3 týdny nejsou dost času a tak jsme si vybrali, že navštívíme jih a přeletíme na sever.

Vietnamu vládne komunistická strana. Na ulici běžně uvidíte vlajku se srpem a kladivem, propaganda tam jede na plné obrátky. Stopy po vietnamské válce (1955–1975) mezi Severním komunistickým Vietnamem (vietkong, podporovaný sověty) a Jižním Vietnamem (podporovaným zejména Amerikou) najdete všude. Američané se v této válce dopustili zvěrstev jako pouštění toxického plynu tzv. Agent orange. Nakonec severní Vietnam v čele s Ho Chi Minem vyhrál.

Jídlo je levné a výborné. Používají čerstvé ingredience a aromatické byliny. Mezi nejznámější vietnamská jídla patří phở (polévka s nudlemi). Často v jídle najdete koriandr – někdo ho nesnáší, jiní ho milují :).

Jelikož jsme cestu nijak extra neplánovali nabídnu spíš útržky zážitků a tipy ze zajímavých míst. Jeli jsme jih do Can tho a přelétali jsme z Nha Trang na sever do Hanoie. Konkrétní lety a letiště jsme si vybrali kvůli levným letenkám, co jsme našli na traveloce.

JIH

• Can Tho (mekong delta, ranní trh na vodě)
• Ho chi Minhovo město (vietkongské tunely) - zabookovali jsme si výlet do vietkongských tunelů, předtím jsme navštívili War Remanants Museum, kde se toho dozvíte spoustu o vietnamské válce.
• Nha Trang (pláž, potápění na lodi, mořské plody a odpočinek)

SEVER

• Ostrov Cath Ba (Ha long bay, jeskyně) - místo turistické Ha Long Bay jsme vyrazili na o něco méně turistický zelený ostrov vedle a neměnila bych. Doporučuju vyrazit do jeskyní a místního národního parku. Jeskyně jsou obří a úchvatné, Dejv to jmenoval jako jeho nejoblíbenější místo ve Vietnamu. Také jsme si zamluvili celodenní výlet lodí do Halong bay.
• Hanoi - uff, tam je lidí a skůtrů. Šli jsme po turistických věcech jako palác, Temple of literature, botanická zahrada. Našli jsme si jednu kešku. Odvolili jsme a zmezeli jsme jak nejrychleji to šlo, moc vjemů, světýlek a celé rodiny na motorce je prostě všeho moc.
• Sapa (rýžové pole, nejvyšší hora Fanzipan) - půjčili jsme si skůtr a měli jsme ubytování mimo Sapu u Mama Mi. V noci bylo na nule a naše stodola neměla topení jen duchny, tak jsme trochu mrzli a po setmění jsme odmítali vylézt z postele. Fanzipan, nejvyšší hora, je zkomercializovaná. Postavili tam nově chrámový komplex a lanovku. Ten výhled nahoře je úžasný, tedy pokud to viditelnost dovolí, doporučuju tam jít (jen ne o víkendu, to to stojí ještě víc). V Sapě jsem si moc užívala levné kaštany, co prodávali na ulici. Místní nás v horách poblíž našeho ubytování nás přizvali na jídlo. Seděli pod stromy, přinesli si pet flašky s pivem, cukrovou třtinu, mango, zabitou slepici a v rybníku vedle ulovili ryby. Udělali oheň a ryby i slepici opekli. Byl to úplně jiný svět. Tak si představuju Sapu před náporem turistů. Paní nám vyprávěla, že neměli ve vesnici školu a tak do teď neumí číst a psát. Anglicky se učí od turistů, kterým teď dělá průvodce. Co dojedli hodili za sebe, včetně všech pet láhví a igelitů (ve vesnici jsme běžně viděli děti pálit plasty, vůbec si čistotu životního prostředí neberou, nikdo je to nenaučil). Paní měla mobilní telefon, prý ráda používá duolinguo a její dcera už chodí do školy, kterou ve vesnici z peněz turistů postavili.
• Ninh Binh - projíždka jeskyněmi na lodičkách stojí za to, krásná skaliska a jeskyně
• Ha Giang loop - cca 3 denní okruh na motorkách. My jí nejeli kvůli špatnému počasí, avšak byla nám doporučována ze všech stran, že ji nemáme vynechat.

Závěrem během cesty jsme potkali fakt hodně zajímavých a skvělých lidí jejichž příběhy a naše setkání se sem nevešly.