Free solo Anička

Long Dong - lezení a šnorchlování.

Jeden můj kamarád říká, že při lezení dostávám strach až když se navážu. Tenhle úsudek pramenní z toho, že leze obtížné cesty a mě se občas nepovede na cestu, co zrovna vylez, ani nastoupit. A tak na ní chvíli zničeně koukám, pak donekonečna zkouším vylézt po prvních pár chytech, až se mi to lecky povede. Takovéhle pokusy dělám už dávno nenavázaná na lano a končím v seskočitelné vzdálenosti od země - jištění nepotřebuju. Cesta je nad mé síly, jen to tak zrovna chviličku nevypadá. A pak vznikají takovéhle pověry ze začátku odstavce, jako jeho oblíbené: “Na laně nelze ale free solo…” :D.

Už chvíli jsem pokukovala po oblasti jménem Long Dong. Ráj pro potápěče, lezce i výletníky. Mají tu nádherné bíložluté pískovce čnějící nad oceánem. My jsme zamířili do oblasti, kde se leze po sportovním jištění, teda aspoň to jsme si mysleli. Sama cesta byla malé free solo. Zejména v jednom místě, kde člověk poposouval nohy ve vodorovné spáře a držel další spáru rukama. Tedy krom nohou v jedné spáře a rukou v druhé, žádné jištění. Pod spárou na nohy je několik metrů skály a mělké moře. Nutno dodat, že spáry byly obě skvělé, noha se dala z poloviny zasunout a ruce si také našly rozumné chyty. A tak jsme se jimi vydali. V neděli se k nám přidal Pavel, a našel o dost rozumnější obchůzku. Teda rozumnější bez batohu. S našim vybavením - 60 m lano, sedáky, 20 presek, jídlem na 3 dny, kempověcmi, byly spáry poměrně dobrá volba.

Spali jsme v second cave, přenádherné jeskyni, kde jsme si poslední den vylezli 2 trasy hned velke našeho stanu. Bohužel všechno bylo po vlastním (nebylo jištěno sportovně, laicky krom vrchního jištění na spuštění, si člověk dělal jištění sám). Na vlastní jištění máme jen asi 7 vklíněnců. Naštěstí jsme potkali jednoho taiwance, co se s námi dal do řeči a kus vybavení nám půjčil. Na ty nejkrásnější a jednoduché cesty tu jištění nedali, protože tak jednoduché cesty přece jištění nepotřebují. Fňuk. Ale co se dá dělat. S vypůjčeným vybavením jsme vylezli jednu z nejhezčích cest a Dejv už přemýšlí, co si koupí za jištění.

Přes největší pařák v poledne jsme šnorchlovali v moři. Mají tu nádherné rybičky. Moji dva oblíbenci byli téměř kulatá velká nemotorná/líná hnědá ryba s pusou do o a azurově modrá malá rybka vyskytující se v hejnech. Aby těch sportů nebylo málo, zkusila jsem si skočit i z 5m útesíku. Skákalo tam i spousta taiwanců. Největšího povzbuzování od taiwanců se dočkal Pavel, který si nebyl jistý, že fakt skočí.

O Long dong určitě ještě uslyšíte.